Jak jsem vybíral tibetskou zpívající misku část I.

V návaznosti na to, kolik dotazů dostávám na téma "tibetské zpívající misky", jsem se pro vás rozhodl sepsat dva články na toto zajímavé téma. Dozajista neuspokojí všechny vaše dotazy, to není ani jejich primární účel, neboť prožitek s miskou máme každý individuální, což je nutné si uvědomit.

A já vám teď prostřednictvím těchto dvou článků zprostředkuji své pocity, protože ty jsou jediné, o kterých mi přísluší vyprávět nepřikrášlenou skutečnost...

Když vynechám historii, kterak jsem se vlastně pro misku rozhodl a přejdu rovnou k popisu svých prožitků, které budu rozebírat v příštím článku, rád bych se s vámi nejdříve podělil o jeden krátký příběh:

V době, kdy jsem se poprvé pevně rozhodl, že vyzkouším, co vlastně "zázračného" představuje hraní na zpívající misku a budu smířen i s možností vyhozených peněz, jsem jako každý druhý hledal tento specifický druh zboží na internetu. A opravdu jsem asi po týdenním opatrném googlení našel jeden solidně působící obchůdek s dovozem exotického zboží. Zejména z oblastí jako Nepál, Bhútán, či Indie. Vybral jsem si misku, která se mi líbila nejvíce a nebyla za tak přemrštěnou cenu, za kterou tyto kovodělné výrobky obvykle bývají. Nezbytností byla i palička, u které je nutné dbát na typ materiálu sukna. Paličku jsem rovněž vybral s velkou pečlivostí a přihodil k objednávce.

Po týdnu mi objednávka dorazila. Už jsem se nemohl dočkat jejího zvuku. Žel... můj prvotní pocit byl velmi rozpačitý. Miska krásně a čistě zněla, když jsem na ní paličkou poklepal, ale nechtěla mi hrát. A když už se mi podařilo jí pracně rozvibrovat, její tóny byly vysoce pisklavé, jako nejvyšší tóny ladičky - tady nic, u čeho by mysl vypnula s tím by bylo tělo připraveno k meditaci. Jízlivě jsem poznamenal, že jsem si pořídil velmi drahý zvoneček. Ale nepřestal ve mně hlodat nutkavý pocit, že bych měl zjistit příčinu toho, proč se tak stalo. Možná špatný druh paličky, možná nekvalitní kopie originálních misek i přesto, že ta má měla punc a certifikát, byť její výroba probíhala v Indii, kde se nevyrábí misky tolik kvalitní a ceněné? Nečekaná odpověď přišla zhruba po měsíci.

Potkal jsem člověka, kterého jsem viděl poprvé v životě a z nějakého nepochopitelného důvodu jsme se spolu dali do řeči na téma právě zpívajících misek. Postěžoval jsem si mu, že ta má mi nechce hrát, i když krásně zní při "bimbání". Ihned se mě otázal, zda jsem jí koupil přes internet, načež jsem mu přitakal. Usmál se a řekl, že už je všechno jasné. Vybídl jsem ho, aby pokračoval a on mi začal vyprávět příběh, jakousi pradávnou legendu, kterou už jsem vám krátce popsal v sekci Služby u popisu misky:

Miska se nikdy nemá kupovat "naslepo", protože si na ní musíte fyzicky zahrát. Miska vás musí "přijmout", vybrat vás za svého majitele, musíte být pro sebe určení. Jinak miska hrát nebude a když už, bude to křečovité a vůbec ne příjemné. Jakmile ale po neúnavném hledání najdete takovou misku, která si Vás vybere, jste jen krůček k tomu, stát se virtuosem a vyluzovat z ní nádherné, harmonizující tóny.

Živě jsem naslouchal vyprávění a v hlavě si jeho slova poznamenával, načež jsem se ho zeptal na další rady, co mám dělat dál. Poradil mi obchody (kamenné, ovšemže) kam zajít a jak k vybírání misek přistupovat.

Zdá se vám to jako veliká věda? Naopak, je to zábava, což poznáte sami, pokud vás někdy zláká touha po vlastní misce.

A o tom, jak dopadla má vlastní výprava za "grálem" všech misek, vám s radostí povím příště.

Klidný den, přeji...